+(420) 412 384 013 +(420) 720 998 468 info@dentalcare.cz

4066674-dentysta-stomatolog-lekarz-900-600Otázka souběhu funkcí po 1. lednu 2014 je diskutována jak v kruzích právních, tak i lékařských. Názory se celkem liší a argumentů mají obě strany dost. Klíčovou otázkou se stává, zda může společnost (právnická osoba) provozující stomatologickou praxi uzavřít s jednatelem této společnosti (což je většinou stomatolog sám) pracovní smlouvu na výkon práce stomatologa. V této otázce totiž vzniká mnoho (většinou zbytečných) nejasností.

Co se týče předchozí právní úpravy „souběhu funkcí“ – ta až do roku 2012 souběh smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy nezakazovala a ani nijak blíže neupravovala. Nejvyšší soud však v minulosti velmi jasně, skoro až kategoricky rozhodl, že není možné vykonávat činnosti spadající
do obchodního vedení společnosti v pracovněprávním vztahu. V případě, že by si jednatel společnosti vytvořil následně pracovní smlouvu na pozici ředitele, by taková smlouva byla neplatná a pracovní poměr by dle názoru Nejvyššího soudu ani nevznikl. Do toho stavu se následně vložil zákonodárce, který novelou obchodního zákoníku s účinností od 1. ledna 2012 vložil do zákona § 66d, který výslovně umožnil výkon obchodního vedení firmy v pracovněprávním vztahu.

Je tak trochu ironické, že jeden z návrhů nového zákona o obchodních korporacích (ZOK nově od roku 2014 nahrazuje obchodní zákoník) obsahoval obdobné ustanovení, nicméně toto ustanovení se do schváleného znění nedostalo. Zákonodárce tvrdil, že takové ustanovení je zbytečně, neboť platí základní zásada ustanovená v §1 odst. 2. nového občanského zákoníku, že co není zakázáno, je dovoleno. Z důvodu přehlednosti, je také třeba říci, že i když se v druhém odstavci píše o obchodním vedení firmy, tento institut rovněž zanikl k 1. 1. 2014. Činnosti, které dříve náležely do obchodního vedení, tak nyní vykonává statutární orgán. Dnes je platný a účinný zákon o obchodních korporacích, který souběh funkcí tak jak byl v § 66d neupravuje. Někteří argumentují §61 odst. 3, který upravuje určení mzdy zaměstnanci, který je současně členem statutárního orgánu.

Nicméně toto ustanovení je nutné chápat právě v kontextu původního návrhu zákona, ve kterém byla i obdoba onoho ustanovení § 66d, které nakonec bylo vypuštěno, a tento § 61 zůstal. Z toho tak nelze dovozovat možnost souběhu funkcí. Zákon jen pamatuje na případy, kdy bude člen statutárního orgánu společnosti s ní zároveň v pracovněprávním vztahu. Tento pracovní poměr se však může týkat pouze činností, které nespadají do činnosti statutárního orgánu – tedy mimo náplň vedení společnosti. A právě v tomto ohledu je třeba chápat význam „souběhu funkcí“ ve scénáři privátních stomatologických praxí podnikajících formou právnické osoby (nejčastěji s.r.o.).

Obsah pracovní smlouvy se dá sjednat buď velice stručně, anebo velmi obsáhle. A tak v případě, že by měl lékař v pracovní smlouvě kromě běžné lékařské činnosti ujednáno cokoliv, na co by se mohlo nahlížet jako na činnost spadající do činnosti statutárního orgánu, mohlo by se pochybovat, zda je tato pracovní smlouva platná či neplatná – dle konkrétního názoru toho či onoho právníka anebo soudce. V tomto ohledu proto platí doporučení stručnosti. Zcela postačí, bude-li v pracovní smlouvě specifikována funkce „praktický zubní lékař“ a eventuální bližší specifikace povinností s odkazem na „dle zákona o zdravotních službách“.

Takto uzavřená pracovní smlouva zcela určitě nebude v jakémkoliv konfliktu se zákonem, ať již byla uzavřená před či po roce 2014. Někteří by také mohli argumentovat tím, že své smlouvy uzavřeli před účinností nového zákona, a tak se na ně nová úprava nevztahuje. Opak je však pravdou. §777 odst. 3 ZOK říká, že ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců od jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. Tomuto tématu jsme se věnovali v minulém čísle. Současná i minulá praxe stomatologických ordinací ve formě právnických osob volí nejčastěji scénář, kdy lékař vykonává svou funkci jednatele bezúplatně, pobírá mzdu (v rozumné výši) z pracovněprávního poměru za práci stomatologa a zbývající příjmy řeší daňově výhodným podílem na zisku. Ani s novou právní úpravou od roku 2014 (nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích) není třeba na takovémto pragmatickém a funkčním scénáři cokoliv měnit.

Pin It on Pinterest

Share This