+(420) 412 384 013 +(420) 720 998 468 info@dentalcare.cz

Ve zdravotnictví došlo před dvěma lety k velkým změnám zejména pak s příchodem zákona o poskytování zdravotních služeb. Nyní, o dva roky později, narazil tento poměrně nový zákon na mnohem větší novelizaci v podobě nového občanského zákoníku a souvisejících předpisů. V minulém čísle jsme si řekli vše podstatné, co se týče náhrady újmy na zdraví. Jaké další následky tento střet přináší?

Zákon č. 372/2011 Sb. o poskytování zdravotních služeb nahradil jeden z nejdéle platných zákonu vůbec, a to zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1996 Sb., dále jen „ZZS “). Tato novela znamená jakési završení porevolučních změn ve zdravotnictví, které se změnilo z „dozoru státu“ nad zdravím své populace ke „službě klientovi“, který má výhradní právo rozhodovat o tom, jestli bude léčen či nikoliv a jakým způsobem. Revize soukromého práva v podobě nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ “) se dotkla mimo jiné i osobnostních práv. A v případě lékařského zákroku, i těch neinvazivních, jde téměř vždy o zásah do lidské integrity a osobnostních práv.

Zde dochází k onomu střetu, kdy NOZ zasahuje do otázek, které upravuje i ZZS . Otázka vztahu těchto dvou předpisů je tedy na místě. Obecně panuje shoda, že základním předpisem zůstává ZZS , jako předpis speciální a ustanovení NOZ se použijí tam, kde obsahují úpravu podrobnější, či naopak otázky v ZZS neřešené. NOZ tak přináší do lékařské praxe několik ustanovení, jejichž výklad by mohl pro právníky, ale především lékaře a zdravotnický personál, celkem náročný. Jde především o informovaný souhlas pacienta, kdy zásadně platí, že žádný lékařský zákrok nemůže být proveden bez tohoto souhlasu. Souhlas je informovaný, pokud byly pacientovi předem podány informace ohledně lékařského zákroku. V ZZS je poměrně jasně určen soubor požadavků na úplnost poučení a platnost vysloveného souhlasu. V tomto zákoně je také stanoveno, že písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný zákon. V ostatních případech je na uvážení zdravotnického zařízení, zda bude písemné potvrzení souhlasu požadovat.

Nicméně § 96 odst. 1 NOZ stanoví: „Souhlas k zásahu do integrity člověka vyžaduje písemnou formu, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví.“ Jelikož ZZS stanoví, že písemná forma souhlasu se vyžaduje mimo jiné, pokud tak stanoví jiný zákon, je použití tohoto ustanovení bezproblémové. Co považovat za část těla, která se již neobnoví už je otázkou složitější. Takové vytržení zubu pod tuto definici s největší pravděpodobností spadá, ačkoliv v případě zubů mléčných už to tak jasné není. Takové vytržení zubu, které se rutinně provádí s ústním souhlasem pacienta, je tak podle NOZ protiprávní. Dále § 97 odst. 2 NOZ stanoví, že pokud se nevyžaduje pro souhlas písemná forma, předpokládá se, že byl udělen. Přičemž druhá věta říká, že při nejistotě zda byl souhlas odvolán v jiné než písemné formě, se má za to, že k odvolání nedošlo.

Toto zdánlivě komplikované ustanovení v podstatě říká, že v případě jakéhokoliv sporu, bude muset neudělení souhlasu, či jeho odvolání, prokazovat pacient. Jedná se o tzv. vyvratitelnou právní domněnku. Je na úvaze, jestli to není v rozporu s ochranou práv pacienta, která je hlavním cílem ZZS . Vzhledem k tomu, že je to lékař, kdo uchovává veškerou dokumentaci a přítomní svědci jsou zpravidla zaměstnanci zdravotnického zařízení, je takové důkazní břemeno nepřiměřenou zátěží pro pacienta. Není vyloučeno, že by při takovém postupu byl porušen ústavní pořádek ČR. Je nutné také zmínit § 100 NOZ , který upravuje problematiku souhlasu v případě, kdy nezletilý pacient, který dovršil čtrnácti let, zákroku vážně odporuje. V takovém případě, i přes to, že jeho zákonný zástupce se zákrokem souhlasí, nelze takový zákrok provést bez souhlasu soudu.

To platí v případě zákroku na zletilé osobě, která byla omezena či zbavena svéprávnosti. Na první pohled přísné pravidlo zmírňuje úprava obsažená v § 38 odst. 4 ZZS , která umožňuje poskytnout zdravotní péči v případech, kdy je to nezbytně nutné pro záchranu života, zamezení vážného poškození zdraví nebo pokud je u něj vážné podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. Bez platného informovaného souhlasu bude poskytovatel zdravotních služeb postupovat v rozporu se zákonem o zdravotních službách pokud:

1. Pacient udělil souhlas s provedením výkonu, avšak pacient nebyl předem poskytovatelem dostatečně informován o zákroku a souhlas tedy nebyl informovaný ve smyslu zákona o zdravotních službách, tudíž souhlas nebyl udělen platně.
2. Pacient udělil souhlas s provedením výkonu, avšak pacient nebyl způsobilý souhlas udělit nebo souhlas neměl všechny náležitosti právního jednání.
3. Pacient vůbec neudělil souhlas s provedením výkonu a zároveň nebudou splněny podmínky pro poskytování zdravotních služeb bez souhlasu pacienta (jedná se o situace neodkladné péče, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje souhlas vyslovit).

Je zde zcela irelevantní, zda souhlas nebyl dán vůbec nebo nebyl dán v předepsané formě za předepsaných podmínek, zda poskytnutím zdravotních služeb bez informovaného souhlasu byla pacientovi způsobena škoda na zdraví, či zda bylo provedení lékařského zákroku provedeno v souladu se zákonem. Ve všech případech bude lékař odpovědný za porušení povinnosti poskytovat zdravotní služby pouze s platným informovaným souhlasem pacienta a bude tak zasaženo do práva pacienta na ochranu osobnosti dle § 81 a násl. NOZ . Pacient tak bude mít právo domáhat se toho, aby od neoprávněného zásahu bylo upuštěno, aby byl odstraněn následek a v návaznosti na § 2956 NOZ je pacient oprávněn požadovat náhradu škody i nemajetkové újmy, která mu tím byla způsobena.

Pin It on Pinterest

Share This