Nanášení nanovrstev drahých kovů (především zlata a stříbra) na kapnu protetických členů má význam především pro vybavení vnitřní strany těchto náhrad baktericidním povrchem. Nanovrstva stříbra vytváří antiseptické prostředí, které působí preventivně proti kontaminaci. Zlato naopak zvyšuje biokompatibilitu a životnost protetické práce.
Ve společnosti Dental Institut byl vyvinut technologický postup přesné depozice nanovrstev stříbra a zlata na různé typy materiálů, které se používají pro zhotovení zubních náhrad (zirkon, keramika, titan). Na speciálním přístroji pro vakuové „napařování“ nanočástic byla deponována vrstva 50 nm. Ionty nanočástic drahých kovů (především stříbra) působí antibakteriálně, ovlivňují látkovou výměnu bakterií a mají též fungicidní účinky.
Nanočástice pronikne přímo do bakterie a reaguje s SH skupinami oxidačních metabolických enzymů bakterie, a tím dojde k narušení jejich metabolismu. Na rozdíl od klasických antibiotik, nezískávají bakterie vůči nanočásticím stříbra odolnost. Zmíněné ionty také svým oxidačním účinkem narušují mezibuněčnou komunikaci bakterií a tím brání
vzniku tzv. biofilmů, které jsou velmi odolné a uvnitř lidského těla dokáží kolonizovat většinu povrchů zubních náhrad.
Následnými mikrobiologickými testy bylo stanoveno, že běžná mikroflóra ústní dutiny (bakterie, plísně a kvasinky) není schopná povrchy zubních náhrad s nanovrstvami stříbra kolonizovat. Výzkumnému kolektivu se podařilo stanovit (a laboratorně prokázat) úspěšný postup vedoucí k depozici nanovrstvy kovu pouze do vnitřní kapny zubního členu (který se nasazuje na zubní pahýl).
