V minulém čísle časopisu Dentalcare (1/2015) jsem se ve svém příspěvku zaměřila na legislativní změny v roce 2015. Jednou z těchto změn jsou daňové odpočty v případě životního pojištění.
Legislativních změn se tedy dočkalo i daňové zvýhodnění životního pojištění. Ten, kdo bude chtít využívat daňového zvýhodnění pojistného na životní pojištění i nadále, bude muset od letošního roku splňovat nově zakotvenou podmínku ve své pojistné smlouvě, že nebude provádět průběžné výběry vložených prostředků. Pokud klient od letošního roku předčasně, tedy před dovršením 60 let, vypoví smlouvu o životním pojištění, nebo bude předčasně čerpat naspořené prostředky, bude muset vrátit státu peníze, které na dani ušetřil za posledních deset let.
K odečítání pojistného musí smlouva trvat nejméně pět let a končit nejdříve v roce, kdy dosáhnete šedesáti let věku.
Nová podmínka tak znamená, že pokud spoříte méně než pět let a je vám méně než šedesát let, pak se vás daňové zvýhodnění netýká. Vzhledem k tomu, že řada stomatologů životní pojištění má, dovolím si této problematice se podrobněji věnovat. Ti, kteří mají životní pojistku, s největší pravděpodobností dostali před koncem loňského roku od své pojišťovny dopis, ve kterém pojišťovna seznamovala své klienty s dopadem daňových změn na danou smlouvu o životním pojištění. Pojišťovny předesílaly, že v budoucnu si klienti buď budou moci nadále odečítat pojistné od základu daně, anebo si zachovají možnost ze smlouvy vybírat peníze. Dále obvykle následovala instrukce, že pro zachování možnosti daňových odpočtů nemusí klienti v podstatě dělat nic. Jen přiložený dodatek smlouvy podepsat a pečlivě jej uschovat.
Pokud si však klienti chtěli nadále uchovat možnost prostředky vybírat, měli do pojišťovny odeslat podepsané zamítnutí tohoto dodatku. A problém byl na světě… Nic totiž není tak jednoduché, jak by se zprvu mohlo zdát. Tedy zejména v případě klientů, kteří si chtějí ponechat možnost daňových odpočtů a podle pojišťovny pro to nemusí prakticky nic dělat. V této věci se totiž začala angažovat Česká národní banka a prohlásila, že „nicnedělání“ není možno považovat za souhlas a že pro zachování daňových odpočtů životního pojištění musí také klient aktivně projevit svoji vůli. A to podpisem příslušného dodatku a jeho odesláním zpět do své pojišťovny. Tedy nejen přiložený dodatek smlouvy podepsat a pečlivě jej uschovat, nýbrž jej odeslat zpět do své pojišťovny. Pokud už jste tedy podepsaný dodatek pojišťovně poslali zpět, máte po starostech a můžete klidně spát.
Vaše smlouva je tímto „daňově uznatelná“, čili příspěvky na životní pojištění bude nadále možné odečítat od základu daně. Ostatní klienti by však neměli tuto novinku podceňovat. Po prohlášení České národní banky totiž některé pojišťovny budou nyní chtít pro převod do režimu „daňové uznatelnosti“ po svých klientech podepsaný dodatek vrátit tak,
jak požaduje Česká národní banka. Aby mohl klient uplatnit daňový odpočet za celý letošní rok, musí dodatek podepsat do konce března a v přiměřené lhůtě také dopravit do pojišťovny. Některé pojišťovny však po svých klientech vrácení dodatku v případě souhlasu s jeho obsahem nepožadují. Jediné, co chtějí, je, aby jim klient poslal své odmítnutí
dodatku, které pro klienta znamená požadavek na zachování možnosti vybírat ze smlouvy prostředky.
Většina pojišťoven naplánovala rozesílat dodatky k podpisu spolu s daňovým potvrzením. Což je v podstatě velmi logické. Jde totiž o dopis, který většina klientů opravdu otevře, a tak je zde největší šance, že si jej i přečte a udělá to, co je pro zachování daňového zvýhodnění nutné. Takže každý, kdo na přelomu ledna a února obdržel obálku od své pojišťovny, by měl věnovat velkou pozornost jejímu obsahu. Jestliže chce nadále využívat možnost odečítat si pojistné od základu daně, nemělo by ho tentokrát zajímat jen daňové potvrzení, ale i ostatní dokumenty. Pokud najde v obálce jen daňové potvrzení a dodatek již přitom dostal dříve, pojišťovna jeho smlouvu jako „daňově uznatelnou“ už s největší pravděpodobností eviduje. Nicméně se v těchto případech klientům určitě vyplatí zvednout telefon, do pojišťovny zavolat a přesvědčit se, jak to s „daňovou uznatelností“ jejich smluv ve skutečnosti je.
V celé věci tudíž vzniká jakýsi chaos. Ale nezoufejte, pokud se cítíte zmatení. Mohu Vás ujistit, že rozhodně nejste sami. Někteří z Vás dostali dva dopisy, ve kterých Vás pojišťovna ujišťovala, že pro zachování „daňové uznatelnosti“ Vaší smlouvy nemusíte dělat prakticky nic. A posléze zase přišla z pojišťovny protichůdná informace o tom, že dodatek je třeba podepsat a poslat zpět na pojišťovnu… Je téměř jisté, že řada klientů se zabývala pouze první zprávou z pojišťovny a tím považovala věc za vyřízenou. Když Vám přijde potvrzení o zaplaceném pojistném, které každým dnem vyhlížíte v rukou pošťačky, ostatní papíry v obálce už Vás obvykle nezajímají, tyto skončí v koši s obálkou. V koši však mohly skončit i u poněkud zodpovědnějších klientů, kteří alespoň nahlédnou do ostatních papírů (sdělení) pojišťovny, avšak řeknou si, že už takovou věc jednou četli a tudíž je pro ně vyřízená. Takže vesele žijí v domněnce, že vše je v pořádku, jejich platby pojistného jsou odpočitatelné od základu daně a příští rok očekávají opět dopis s potvrzením o zaplaceném pojistném. Příští rok, tedy počátkem roku 2016, ale žádné daňové potvrzení za rok 2015 pošťačka nepřinese. Naštěstí však není vše v případě těchto klientů úplně ztraceno.
Totiž dodatek, který udělá z jejich smlouvy „daňově uznatelnou“, mohou klienti podepsat i později. Důležité však je, a je to i podmínkou, že od 1. 1. 2015 neprovedou na své smlouvě žádný výběr. Takže rozhodně nevybírat! Nic však není zadarmo a jak známo, „lajdáky“ je třeba potrestat – totiž „daňovou uznatelnost“ již nelze získat zpětně. Tím se má na mysli, že pokud chceme i nadále odpočítávat pojistné od základu daně, půjde to jen u pojistného zaplaceného po podpisu tohoto dodatku, tudíž pro tyto případy zřejmě až od února, nebo od března 2016. Ale lepší než nic… Může se však jednat o nemalou částku peněz uspořenou na zaplacené dani, a tak pravděpodobně budou mnozí klienti pojišťoven počátkem příštího roku velmi rozhořčení, když nedostanou poštou daňové potvrzení o zaplaceném pojistném. Není se čemu divit, kdo by nebyl. Budou telefonovat do pojišťoven, posílat stížnosti, chodit na přepážky a chtít vše vrátit zpět, neboli antidatovat onen nešťastný dodatek. To ale nepůjde, a tak budou z tohoto omylu, resp. nedopatření obviňovat pojišťovnu. Ta však není úplně na vině, ani bez viny.
Pojišťovny se budou od svých rozčarovaných klientů dovídat, že informovaly o této novince nesprávně nebo rozporuplně. Což je v podstatě pravda. Musíme si však uvědomit, že pojišťovny připravovaly celou akci v časové tísni, bez závazných výkladů. Tudíž většina z nich zvolila metodu nejmenšího odporu, tedy souhlasu „nicneděláním“. Tím by zachovaly daňové zvýhodnění pro co nejvíce klientů. A hlavně by se eliminoval počet klientů, kteří by v roce 2016 nedostali žádné daňové potvrzení o zaplaceném pojistném. Takže jejich postup lze poměrně chápat. Jenomže pak přišlo vyjádření České národní banky a bylo potřeba pohled na dodatky změnit. To však přišlo v době, kdy už mnohé pojišťovny první dopisy rozeslaly. Ještě si upřesněme, že z režimu „daňové uznatelnosti“ je možné poměrně lehce vystoupit, a to bez finanční ztráty. Klientovi sice vznikne povinnost dodanit odpočty realizované od roku 2015, to ovšem nelze chápat jako sankci. Jde spíše o narovnání stavu, protože tuto daň by musel stejně zaplatit, kdyby měl smlouvu „daňově beuznatelnou“. Naproti tomu, pokud chceme do tohoto režimu dodatečně vstoupit, je to možné, ale už ne zpětně, a tak o nějaké peníze přijít můžeme.
Článek je zpracován jako jeden ze výstupů výzkumného projektu Fakulty financí a účetnictví VŠE, který je realizován v rámci institucionální podpory VŠE IP100040.