+(420) 412 384 013 +(420) 720 998 468 info@dentalcare.cz
Menu

imageKaždý z Vás se jistojistě setkal s případem pacienta, který přes Vaši veškerou snahu stále trpěl bolestí, nebo se jeho stav (nález) nelepšil. Mluvíme třeba o periapikálních nálezech, které chronicky přetrvávají i u zubu s „dokonale“ ošetřenými kořenovými kanálky. Dalším příkladem může být generalizovaná parodontitida, která se nelepší ani přes dlouhodobou a plnohodnotnou parodontální terpaii s využitím bakteriologických rozborů a nasazením správných antibiotik. Viníkem těchto chronických stavů mohou být superbakterie, které jsou rezistentní na antibiotika a jsou tak velmi odolné.

Vzestup superbakterií nutí vědce vymýšlet nové a nové metody jak bojovat s bakteriemi rezistentními na antibiotika, jež mohou být příčinou řady velmi závažných onemocnění. Jedním z posledních pokusů je oživení starší myšlenky, že takovéto bakterie by mohly zlikvidovat speciální viry.

Bakteriofágy nebo jen zkráceně fágy jsou druhem virů, které napadají bakteriální buňku. Během dlouhého vývoje, kdy se tyto viry vyvíjely po boku bakterií, se proměnily v jedinečné a vysoce účinné zabijáky bakterií.

Již v dobách, kdy teprve vznikaly první léky na léčbu bakteriálních infekci, si vědci pohrávali s myšlenkou, že k hubení bakterií využijí bakteriofágy. Jenže pak byla objevena účinná antibiotika a myšlenka virů pomocníků musela být uložena k ledu. Nyní, o desetiletí poději, stojíme před koncem éry antibiotik a přichází post antibiotická éra. Bakterie na tyto léky již nereagují a viry jako zabijáci bakterií získávají opět naši pozornost.

Dobrým příkladem je práce Izraelských vědců z Jeruzalémské univerzity. Ti věnovali pozornost viru EFDG1. Jedná se o bakteriofág a zajímavé na něm je to, odkud jej vědci izolovali. Byl objeven v jeruzalémském kanalizačním potrubí. Podle studie dokáže tento fág velmi efektivně usmrtit i ty nejodolnější bakterie. Typickým příkladem je Enterococcus faecalis (tato bakterie se vyskytuje i v dutině ústní).

Enterococcus faecalis je bakterie, která se nachází v trávicím traktu člověka. Je to velmi nebezpečný potencionální patogen a může způsobit například endokarditidu (v krajním případě fatální infekce srdeční výstelky), bakteremii (rozšíření patogenní bakterie v krevním řečišti) a další vážné infekce (infekce močových cest meningitida,…). Enterococcus faecalis je také spojován s chronickými postendodontickými periapikálními infekcemi. Jedním z důvodů, proč se infekce vyvolané touto bakterií tak obtížně léčí je fakt, že tvoří mikrobiální biofilm. Bakteriální buňky adorují velmi těsně jedna k druhé a také k povrchům tkání. Jejich exkrety vytvářejí lepkavý povlak, který je chrání před účinkem imunitního systému i antibiotik. Enterococcus faecalis je často spojován s ošetřením kořenových kanálků. Tato bakterie se množí například v přespočetném neopracovaném kanálku, odkud se šíří dál periapikálně. I jediná tato bakterie v některé z odboček kořenového kanálku dokáže způsobit perzistenci periapikálního zánětu. Pro všechny tyto skutečnosti by lékaři rádi nalezli způsob, jak se s tímto mikrobem vypořádat.

Izraelští vědci zjišťovali, jak dobře dokáže bakteriofág EFDG1 zlikvidovat Enterococcus faecalis, ať už ve formě biofirmu nebo v roztoku. Ukázalo se, že fág dokáže zneškodnit i  V853 linii bakterie, což je druh, který je rezistentní i na vankomycin. Vankomycin je považován za nejsilnější a nejúčinnější antibiotikum vůbec. Testy naprosto jednoznačně ukázaly, že EFDG1 dokáže spolehlivě zabít Enterococcus faecalis v obou jeho formách, jak volné bakterie, tak jejich biofilm. Vir je také velmi efektivní v eliminaci periapikální infekce. EFDG1 by se tedy dal využít i při samotném endodontickém ošetření k eliminaci rizika postendodontických komplikací.

Vědci pečlivě prozkoumali genom viru pomocí transmisního elektronového mikroskopu a zjistili, do jaké rodiny virů patří. Tento fakt by mohl nabídnout další vhodné kandidáty virů pro léčbu bakteriálních infekcí. Při mikroskopickém bádání bylo také potvrzeno, že tento virový genom neobsahuje žádné škodlivé geny, které by mohly poškodit lidskou buňku. To znamená jediné – nic nebrání tomu, aby se velmi brzo začalo s testováním přímo na lidech. I samotná terapie by se tedy mohla dostat k pacientům poměrně rychle a velmi brzy bychom se tak mohli dočkat nového antibakteriálního léku.

Zdroj: medicalnewstoday.com

 

Kouření, menopauza a ztráta zubů

Ženy, které jsou v menopauze a navíc jsou kuřačky, mají daleko vyšší riziko ztráty zubů než ostatní ženy, které nekouří. S tímto tvrzením přišli lékaři z amerického Buffala. Ti provedli testy in vivo na více než 1000 ženách a navíc prozkoumali výsledky jedné z největších studií v USA, které se účastní na 160 000 žen, zaštitované WHI (Women´s Health Initiative).

Takový výzkum je první svého druhu. Poprvé je ztráta zubů spojována přímo s kouřením. Lékaři poodhalili vztah mezi stavem chrupu, kouřením a menopauzou. Ukazuje se, že kouření a různé hladiny hormonů jsou pravděpodobně zodpovědné za choroby parodontu, které mohou vést ke ztrátě zubů, u starších žen.

Dá se také říci, že dnešním lidem vydrží přirozené zuby déle než našim předkům. Ztráta zubů ve stáří je dnes často spojována s celkovými chorobami jako např.: kardiovaskulární, nádorová onemocnění, revmatoidní artritida nebo diabetes.

Nyní se do seznamu možných rizik zařazuje také kouření. To je již dlouhou dobu považováno za etiologický faktor řady onemocnění (včetně chorob dutiny ústní) a výsledky testů naznačují, že dokonce stojí i za ztrátou chrupu. Proč jsou však postiženy častěji ženy v menopauze než stejně staří muži?

Navzdory faktu, že jsou ženy obecně pečlivější než muži v otázce orální hygieny, mají daleko vyšší šanci, že o svůj chrup přijdou. Podle dlouholetých zkušeností je jasně patrné, že ženy používají mezizubní kartáčky či niť častěji jak muži. Stejně tak jsou i vzornější v návštěvách svého zubaře. Přesto statisticky mají horší stav ústní dutiny. Podle amerických vědců je hlavním faktorem kouření.

Účastnice výzkumu vyplnily podrobný dotazník týkající se kuřácké anamnézy. Poté podstoupily podrobné ústní vyšetření. Lékaři prověřili každý chybějící zub, jeho historii a důvod jeho ztráty. A výsledky? Těžké kuřačky (ty, které kouří krabičku cigaret denně po dobu minimálně 26 let) mají 2x vyšší riziko ztráty zubů a 6x vyšší riziko parodontálních onemocnění, která vedou ke ztrátě zubů, než nekuřáci. Na druhou stranu je však nutné říci, že kouření nebylo příčinou ztráty zubů o nic více než zubní kazy.

Cigaretový kouř akceleruje průběh parodontálních onemocnění. Stejně tak je ovlivňují i hormony, jejichž hladiny se během menopauzy výrazně mění. Většina z těchto hormonálních změn působí na imunitní systém a ten je motorem zánětu dásní. Chemické látky v cigaretovém kouři navíc podporují vznik zubního plaku. Inhibují totiž protektivní látky obsažené ve slinách a tak se mohou bakterie bez problémů množit. Nikotin zase ovlivňuje kost tím, že brání její mineralizaci. Tudíž se ztrácí densita kosti.

Ženy mají o důvod víc, proč skoncovat s kouřením. Ztráta zubů je nejen estetickou vadou, ale výrazně sníží kvalitu života. Ovlivní příjem potravy, ovlivní řeč a tím pádem i psychický stav člověka.

Zdroj: medicalnewstoday.com

 

Bobři mají pevné zuby

Bobři jsou dobře známí pro své velké, silné a pevné zuby. Přestože si je nečistí a ani nepijí fluoridovanou vodu mají zuby dobře chráněné před vznikem zubního kazu. Vytvořili si totiž svůj vlastní způsob ochrany zubní skloviny a tím je železo. Vědci studovali zuby několika bobrů a přišli na to, že jejich sklovina je pevnější a mnohem odolnější proti působení kyselin než naše lidská sklovina, a to i ta, která byla ošetřena fluoridovými preparáty. Tento objev by nám mohl pomoci posílit vlastní zuby a bojovat tak proti vzniku zubního kazu. Sklovina zubu se skládá dobře uskupených vrstev hydroxyapatitu. Ten vytváří nanořetězce, které tvoří pevné jádro skloviny. Bobří zuby jsou však jedinečné v materiálu, který obklopuje tyto hydroxyapatitové řetězce. Okolní substance je bohatá na částice železa a magnézia. Tyto látky zapříčiňují pevnost a odolnost proti chemickým vlivům.

Sklovina je velmi komplexní a složitá hmota a vědci poprvé zjistili, že velký význam má i okolní matrix
a nejen hydroxyapatit, jak se doposud předpokládalo. Tato nestrukturální hmota tvoří jen zlomek celkové masy skloviny, a přesto hraje tak obrovskou roli v ochraně před vznikem zubního kazu. Právě minoritní ionty, které matrix obsahuje, jsou podkladem pro rozdílnost jednotlivých živočišných zubů a právě ty hrají opravdu významnou roli v celkové odolnosti. U naší zubní skloviny je hlavním iontem mimo hydroxyapatitové krystaly hořčík. U bobrů a dalších hlodavců je to železo. Zuby bobra mají typicky hnědé zabarvení. To vědce zaujalo
a tak začali tyto zuby studovat. Kolem hydroxyapatitových prizmat však
v mikroskopu spatřili podivné útvary. Speciální vyšetření pak ukázalo, že jsou to atomy železa. Zuby pak vystavili účinkům silných kyselin. Po jejich působení došlo k rozpuštění okrajů hydroxyapatitových prizmat. Co však zůstalo nezměněno, byla interprizmatická substance, která ochránila i zbytek prizmatu.

My bychom si z těchto poznatků mohli vzít příklad a vylepšit tak naše fluoridové preparáty. Biologie nám ukázala, jak se dá vylepšit naše sklovina. Musíme si vzít příklad z přírody a na tento objev navázat dalšími testy. Ona malá část interprizmatické matrix a její posílení může vést k eradikaci zubního kazu.

Pin It on Pinterest

Share This