Nová studie provedená jménem Evropské komise doporučuje, aby se během několika následujících let zastavilo používání amalgámu v zubních ordinacích kvůli negativním dopadům rtuti na životní prostředí. Nedávno publikované výsledky naznačují, že zákaz amalgámu by měl vyjít s novým zněním zákonu EU o odpadu, který zahrnuje i amalgám. Zpráva také říká, že ve většině zemí EU se stále dostatečně nerozšířily alternativní výplňové materiály. Zejména proto, že v těchto zemích jsou kompozitní, skloionomerní a další výplně považovány za drahé, nebo proto, že lékaři s nimi stále neumí pracovat. Někteří zubní lékaři si dokonce myslí, že kompozitní výplně nemají, na rozdíl od amalgámu, dostatečnou pevnost. Jiní, zejména starší, stomatologové nejsou ochotni změnit svou zaběhlou rutinu nebo investovat do nových metod a technologií. Ke všemu ještě přispívá fakt, že velká část pacientů vůbec netuší, co amalgám obsahuje a že rtuť může být nebezpečná.
V roce 2007 se rtuť používala v 60 různých odvětvích průmyslu. Výroba zubních výplňových materiálů představovala druhou největší spotřebu rtuti (zhruba 24 %). Na prvním místě byla a stále je výroba alkalických chloridů, ta bude ovšem na základě dohody do roku 2020 úplně zrušena. Výroba amalgámových výplní by se tak mohla stát hlavním odběratelem rtuti. Odhaduje se, že v EU se na výrobu amalgámu ročně spotřebuje 55 až 95 tun rtuti. Studie vytyčila základní scénář a 3 hlavní pravidla, jak snížit dopad rtuti (a dentálních amalgámů) na životní prostředí. Bylo také poukázáno na fakt, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by amalgám skutečně poškozoval zdraví lidí (vyjma alergií). Proto jsou nová budoucí pravidla směřována především na ochranu životního prostředí a jen nepřímo na ochranu zdraví člověka.
Výzkum EU navrhuje, aby byla zpřísněna evropská legislativa ohledně odpadu (likvidace amalgámu je její součástí), dále aby členské státy učinily kroky, které sníží používání zubních amalgámů a podpoří používaní alternativních výplňových materiálů a dokonce navrhuje i celkový zákaz používání rtuti ve stomatologii. Tvůrci studie se domnívají, že tento zákaz spolu se zpřísněním zákona o odpadu budou nejefektivnějším postupem, jak ochránit životní prostředí. Evropská komise bude po členských zemích vyžadovat, aby důsledně monitorovaly spotřebu a využití rtuti. K tomu budou muset všechny zubní ordinace disponovat separátorem amalgámu, správnou údržbou a separátory budou muset zachytit
95 % amalgámu. Bude se také hlídat správné uchovávání zbytků amalgámu.
Zákaz používání rtuti v zubním lékařství by mohl být zaimplementován do 17. dodatku předpisu REAC H (předpis, který reguluje používání chemických látek a snaží se tak omezit jejich negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí). Ve studii se ovšem nachází i možnost udělení výjimky pro použití amalgámu v oblastech, kde zatím neexistuje adekvátní alternativní postup. Všechny zákony by měly nabýt platnosti do roku 2018. Podle vědců jsou tyto zákony a omezení správné, ba dokonce nezbytné. Podle nich se totiž nedá uvolňování rtuti do ovzduší v průmyslu, či při kremaci těl s amalgámovými výplněmi řešit jinak. Zákaz ovlivní životní prostředí z dlouhodobého hlediska. První známky omezení používání rtuti se totiž projeví až za 15 let.
O dopadu amalgámu na životní prostředí se debatovalo dlouhou dobu. Švédsko zakázalo amalgám úplně, zatímco Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Itálie výrazně omezily jeho používání. Další země jako Německo, Španělsko a Rakousko mají zákony, které kontrolují používání amalgámu. V následujících letech se zřejmě připojí i Česká republika.
Zdroj: medicalnewstoday.com