Podle nové studie stojí za erozí zubní skloviny nejčastěji limonády a ovocné džusy. Eroze zubní skloviny je stav, kdy dochází k úbytku skloviny v důsledku působení chemických látek. Těmito chemickými látkami jsou nejčastěji kyseliny. Eroze zubní skloviny může vést k bolestivým stavům, zejména při konzumaci teplého či studeného, protože na povrchu zubu chybí odolná a ochranná vrstva zubní skloviny a citlivá zubovina je tak odhalena do prostředí dutiny ústní.
Pokud příliš často konzumujeme kyselé nápoje, ale i kyselé potraviny, sklovina ztrácí minerály a stává se měkčí. Za normálních okolností po konzumaci něčeho kyselého dochází k vyrovnání pH díky produkci slin. Jenže pokud nedáme slinám dostatečný čas pro nápravu pH (konzumujeme a pijeme kyselé moc často), sklovina na povrchu zubu se pomalu „rozpouští“. Vše, co má hodnotu pH nižší než 5,5, může poškodit zubní sklovinu. Kola, limonády, šumivé nápoje, energetické drinky, džusy – to vše může při nadměrné konzumaci poškodit zuby.
Studie potvrdila, že velká část lidí trpí jistou formou eroze. Ty nejzávažnější případy jsou mezi těmi, kteří pijí moc limonád a džusů. Bylo vyšetřeno 3 773 pacientů a lékaři zjistili, že 79 % lidí trpí alespoň nějakou formou eroze. 64 %
z nich již má známky středně těžké eroze, 10 % trpí pokročilou erozí a 5 % lidí má známky těžké eroze. A právě poslední dvě zmiňované skupiny jsou lidé, kteří konzumují a pijí kyselé ve velkém.
Naopak ti účastnici s lehkou formou eroze potvrdili, že pijí hlavně vodu a mléko. Dále se eroze potvrdila častěji u mužů než u žen a také eroze postihuje lidi pokročilejšího věku.
Ovocné šťávy mají možná mnoho vitamínů a minerálů, ale jejich hladiny cukrů
a kyselin z nich dělají nápoje, které bychom měli pít jen občas. Jejich každodenní konzumace totiž může vést k poškození zubů. Nejlepší volbou je samozřejmě čistá voda nebo mléko a to nejen pro zuby, ale i pro celkové zdraví. Vysoký podíl cukrů totiž nedělá dobře celému organismu. Většina limonád obsahuje více než 6 lžic cukru, což je daleko větší příjem cukru, než doporučují odborníci. Zubní kaz a eroze skloviny pak mohou být tím nejmenším zdravotním problémem.
Zubní eroze se nemusí vždy hned léčit. S dobrou zubní hygienou a pravidelnými prohlídkami se dá celý proces zarazit dřív, než se objeví nepříjemné a bolestivé komplikace. Pokročilá stádia eroze však mohou vést často k náročným a nákladným ošetřením.
Brusinky mohou ochránit před zubním kazem
Nedávno bylo zjištěno, že brusinky skrývají celou řadu antioxidantů (flavonoidy), které vykazují mírnou schopnost neutralizovat škodlivé účinky bakterie Streptococcus mutans, která je hlavním původcem zubního kazu. Zubní kaz je nejčastějším ústním infekčním onemocněním, které postihuje lidi po celém světě. Více než 95 % všech dospělých trpí tímto onemocněním. U dětí ve věku od
5 do 17 let je daleko častější než třeba astma, senná rýma nebo chronická bronchitida. Američané utratí téměř 40 miliard dolarů ročně jen na léčbu zubního kazu.
Zubní kaz však není způsoben jen účinkem samotných bakterií. Jedná se o důsledek vzájemného působení specifických bakterií se složkami každodenní stravy. Dále hraje významnou roli samotný povrch zubu. Ulpívání zubního plaku je prvním klinickým příznakem této interakce. Zubní plak je biofilm, který se skládá z populace bakterií množících se na povrchu zubu. Další významnou složkou plaku je polysacharidové matrix. Plak je velmi dobře strukturované prostředí, které by se dalo přirovnat ke tkáním. Svou stavbou zajišťuje dokonalou zásobu živin i pro ty nejhlouběji uložené bakterie. Stejně tak dobře dokáže odvádět odpadní produkty, což jsou kyseliny, které poškozují zubní sklovinu. Pro bakterie je tedy nejlepším prostředím k životu a to je důvod, proč jej bakterie tvoří a nežijí jen volně v prostředí.
To, co poškozuje přímo zubní sklovinu, jsou již zmíněné kyseliny, které produkuje zejména Streptococcus mutans. Ve vrstvě zubního plaku tyto kyseliny přetrvávají po dlouhou dobu a výsledkem je narušení struktury zubní skloviny.
Brusinky obsahují nepřeberné množství biologických sloučenin, jako jsou flavonoidy (např. quercetin a myricetin), fenolové kyseliny (kyselina benzoová), antokyany a tanniny. Vědci dokázali, že většina těchto látek inhibuje enzymy spojené s tvorbou polysacharidové matrix v zubním plaku. Dalším důležitým antikariezním faktorem je blokace adhezivních schopností bakterií k povrchu zubu. Bakterie se tak nemohou shlukovat a vytvářet plak. Dále brusinky brání tvorbě kyseliny a snižují odolnost mikroorganismů, které pak nedokážou v dutině ústní tak snadno přežít.
Dalším krokem v jejich výzkumu je identifikovat specifické aktivní složky v brusinkách, které by mohly být užitečné jako antikariezní a anti-plakové faktory.
V budoucnu by tak tvořily nedílnou součást zubních past a roztoků k výplachu úst.
Zdroj: medicalnewstoday.com