+(420) 412 384 013 +(420) 720 998 468 info@dentalcare.cz

Otázka, kterou se budeme zabývat v tomto odstavci, zní: Trhat či netrhat problémové zuby u pacientů, kteří mají před operací srdce? Již na lékařské fakultě nás učili, že zánětlivé periapikální nálezy a pulpitické zuby jsou potencionálním zdrojem infekce pro celé tělo. V určitých případech, kdy je oslabena imunita organismu, mohou mít fatální vliv. Proto je dnes běžnou praxí poslat oslabené pacienty, typicky před operací srdce, k zubnímu lékaři, který má za úkol postarat se o tyto zdroje fokální infekce. Z nedostatku času před operací kvůli relativně akutnímu stavu končí většinou zuby s nálezem extrakcí. Jak stomatolog, tak chirurg poté mají pocit, že bylo uděláno maximum pro prevenci postoperačních komplikací. Bakterie se totiž mohou šířit krevním řečištěm po celém těle. Po operaci, kdy dojde k oslabení organismu, se třeba usadí na vnitřní výstelce srdce, kde způsobí endokarditidu. Háček je však v tom, že samotná extrakce zubu představuje velké riziko, zejména pro oslabené pacienty se špatným zdravotním stavem. Tímto problémem se zabývali vědci z proslulé Mayo kliniky v USA.

Výsledky naprosto jasně potvrzují obavy těchto vědců. Zhruba 10 % pacientů prodělalo komplikace již po extrakci zubu a 3 % komplikací dokonce skončilo smrtí pacienta. Komplikacemi byly: mozková příhoda, infarkt myokardu nebo selhání ledvin.

Ano, endokarditida vázaná na umělou srdeční chlopeň je velkým rizikem. Celých 38 % těchto infekcí končí fatálně. A zejména proto se již dlouhou dobu bojuje s riziky tím, že se zánětlivé zuby extrahují. Ale jsou tyto extrakce opravdu k něčemu platné? Podle lékařů z Mayo kliniky chybí dostatek důkazů, že by extrakce před operačním výkonem snížily riziko komplikací úmrtí pacienta. Podle nich totiž samotné extrakce představují pro řadu rizikových pacientů velké potíže.

Výzkumu na toto téma se účastnilo 205 pacientů a celá studie probíhala 10 let od roku 2003. Asi 80% pacientů tvořili muži a extrakce se odehrály v průměrném věku 62 let. Doba mezi extrakcí a operací srdce nepřesáhla 7 dní. A co vědci zjistili?

6 pacientů (3 %) zemřelo ještě pře operací. Dalších 6 zemřelo až po operaci srdce. 5 % pacientů po operaci prodělalo vážné komplikace (ischemické a hemoragické mozkové příhody, infarkty myokardu, selhání ledvin,…). Celkově se vyskytly komplikace u 10 % pacientů.

Z výsledků vyplývá, že extrakce před operací nemusí být vůbec vhodné. Ne, že by samotná extrakce představovala větší riziko než operace srdce, ale ukazuje se, že i postextrakční rizika mohou být pro některé pacienty kritická, a proč tedy vystavovat takového pacienta riziku dvakrát? Navíc, když bylo odhaleno, že extrakce před operací rizika postoperačních komplikací výrazněji nesnižují.

Podle vědců je to stejné jako s aplikací ATB. Stomatologové si dnes zvykli předepisovat ATB před každým invazivnějším výkonem a přitom se vůbec nezamyslí nad riziky zbytečné konzumace ATB. Ty mohou často převýšit benefit z jejich užívaní. Navíc se ukázalo, že běžné (i invazivní stomatologické) výkony nehrozí zanesením infekce do krevního řečiště o nic víc než běžné čištění zubů. A jak zní tedy závěr. Vědci doporučují přistupovat ke každému pacientovi individuálně a vždy pečlivě zvážit, zda extrakce (ale třeba i nasazení ATB) nepředstavuje zbytečně velké riziko. Rozhodně se nevyplatí trhat zuby u oslabených pacientů se srdeční chorobou, kde samotná extrakce (aplikace anestetika, samotné chemické složení anestetika, stres ze zákroku, běžné postextrakční komplikace) představuje moc velké riziko.

Zdroj: medicalnewstoday.com

Pin It on Pinterest

Share This