+(420) 412 384 013 +(420) 720 998 468 info@dentalcare.cz

Ing. Tomáš Košumberský

Téměř každý rok se snažíme v magazínu DentalCare přinést nějakou souhrnnou zprávu o ekonomickém vývoji oboru. Tentokrát opět (jako před rokem) uvádíme strategickou predikci pro nastávající období 2017.

České ekonomice se (nadále) vcelku daří. Globální ekonomická krize je zapomenuta – růst české ekonomiky je stále nadprůměrný v rámci EU, byť prognózy predikují, že tempem růstu nás v příštích letech předstihnou Poláci i Slováci. Stále jsme nejbohatší ze všech postkomunistických zemí a i nadále máme téměř nejnižší míru nezaměstnanosti (a stejně tak velmi nízkou míru chudoby – bídou je u nás ohroženo méně než poloviční procento populace oproti evropskému průměru)! Co víc bychom si tedy vlastně mohli přát?

Opět už „jen“ zbývá si nadělit, aby i tempo růstu české stomatologie patřilo mezi nadprůměrné – respektive, aby tržby – potažmo ceny – ve stomatologických ordinacích rostly stejně úspěšně, jako celá ekonomika země. V minulých desetiletích jsme totiž (bohužel) toto hledisko spíše ignorovali.

I v tomto roce bude platit, že stomatologie je byznys všude kolem nás (v evropském i světovém kontextu), a v tomto ohledu lze citovat ono tradiční (a stále funkční): „Kdo chvíli stál, stojí opodál!“

ČR VERSUS SVĚT:
Zorientovat se ve světě nám jako vždy pomůže nejlépe Google, respektive náš oblíbený Gapminder (www.gapminder.org), tentokrát v nejnovější celosvětové statistice za rok 2015 (viz mapa č. 1)

Mapa č. 1

Mapa č. 1

Uvedený obraz světa objektivně vykresluje jednotlivé země v kontextu životní úrovně (ekonomického bohatství) a délky života. Umístění země ve vertikálním směru značí očekávanou délku života (zdraví), v horizontálním pak ekonomickou úroveň života (peníze). Čím více vpravo, tím jsou země bohatší; čím více nahoru, tím jsou země zdravější (a svého bohatství si obyvatelé mohou užívat po delší část života).

Vysněným cílem je být vpravo nahoře, peklem pak být vlevo dole. Obyvatelé USA se například mohou pyšnit o něco větší životní úrovní (více si toho koupí) nežli Japonci, ti se ale dožijí o pár let déle. Je otázkou, co je lepší … shodneme se však na tom, že s obyvateli Konga, Afganistánu či Mosambiku by nikdo z nás asi neměnil.

Naše země je samozřejmě – navzdory škarohlídům a levičáckým proletářům – nadprůměrně vpravo i nadprůměrně nahoře (viz mapa č. 2) (vzhledem k naší komunistické historii). Zaměříme-li se pouze na rozvinuté země světa (kam bezesporu patříme), uvidíme mnohem detailněji, že: Co se zdraví týče (směr nahoru), dožívá se populace ČR delšího věku nežli například obyvatelé bohatých Emirátů či Ománu, „tradičně“ jsme před všemi ostatními postkomunistickými zeměmi (Polsko, Slovensko, Maďarsko); v tomto ohledu jsme již téměř dostihli USA!

Mapa č.

Mapa č.

Co se životní úrovně týče (směr vpravo), předstihli jsme Portugalsko či Řecko a opět i ostatní postkomunistické země (Polsko, Slovensko, Maďarsko) – byť Slováci nás statečně stíhají. Dnes (v roce 2017) jsme již téměř dosáhli stejné životní úrovně jako Španělsko a Itálie – na mapě se může tento rozdíl zdát jako podstatný, ale reálně je stejně malý, jako například mezi ČR a Polskem! Pouze země typu Německa, Holandska či skandinávských zemí mají před námi pořád ještě zřetelný náskok – v oblasti životní úrovně (peníze) cca 10-20 let, v oblasti délky života (zdraví) určitě ještě více.

Co je však opravu důležité: Přestože nás země typu Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie stále ještě poměrně významně předstihují v očekávané délce života (mix stravovacích návyků, životního prostředí, počasí a životního optimismu), v oblasti ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva se již dnes těmto zemím vyrovnáváme – není mezi námi žádný významný rozdíl, až na jeden (zmíněný již v předchozím textu) – procentuální míra chudoby a nezaměstnanosti je u nás cca poloviční!

Výšeuvedeným jsme si vysvětlili, že neexistuje jediný objektivní důvod, proč by měly být ceny stomatologické péče v ČR nějak zásadně jiné, nežli například ve Španělsku či Itálii – naše ekonomiky i životní úroveň obyvatel jsou zcela srovnatelné. Navíc zde existuje ještě jedna významná výhoda ČR: V ČR převyšuje poptávka! Lékaři v ČR mají obecně „naobjednáno“ na několik měsíců dopředu – ve Španělsku a Itálii mají (ty úspěšnější) privátní zubní ordinace obsazené diáře v řádu dnů!

DOPORUČENÉ“ CENY PRO ROK 2017
Na základě všech statistických šetření, které jsme v České republice prováděli v minulých letech – na základě (dnes již) tisíců provedených cenových kalkulací (známe strukturu nákladů i „plánovaného zisku“ a „minutového fondu“ ve všech regionech ČR) – na základě známého růstu HDP v roce 2016 a makroekonomických prognóz pro rok 2017 … tímto překládáme predikci ekonomicky korektních (paritních) cen stomatologické péče pro rok 2017:

Tabulka č. 1: Minutová sazba, Průměr ČR, predikce pro rok 2017.

Tabulka č. 1: Minutová sazba, Průměr ČR, predikce pro rok 2017.

Zde je namístě objasnit význam výšeuvedených zkratek: Q10 – dolní decil; Q50 medián (střední hodnota); Q90 horní decil. Tabulka uvádí hodnoty zvlášť pro zubní lékaře, dentální hygienistky i zubní techniky. Interpretace pro lékaře je tedy (například): Korektní průměrná minutová sazba zubního lékaře by měla být v roce 2017 (pro celou ČR) 41 Kč/minutu!

Kdo ze čtenářů tohoto článku je však průměrný?
Máte-li pocit, že patříte mezi 10 % nejlepších lékařů ČR (nikoliv pouze klinicky, ale i manažersky), pak můžete úspěšně a bez obav prodávat svou práci za 66 Kč/minutu a o zákazníky nebudete mít nouzi. Pakliže však patříte mezi 10 % nejhorších (nejspíš jste se minuli povoláním), pak se budete muset spokojit s 29 Kč/minutu. Analogicky totéž platí i pro DH a ZT s tím, že (zjednodušeně) – sazba DH je cca poloviční a sazba ZT je cca třetinová vůči cenám zubních lékařů.

A protože v ČR máme nejen různou úroveň lékařů, ale i různou úroveň regionů (příjmy, nátura obyvatel, příhraniční aspekty, cenová tradice, cena práce, pocit „přiměřeného zisku“ …) uvádíme i predikci pro různé kraje (viz tabulka č. 2).

 

Tabulka č. 2: Minutová sazba, krajské průměry, predikce pro rok 2017 + průměrný plánovaný obrat

Tabulka č. 2: Minutová sazba, krajské průměry, predikce pro rok 2017 + průměrný plánovaný obrat

Gaussova křivka se samozřejmě týká nejen úrovně pacientů, ale i úrovně zubních praxí a jejich cen!

Gaussova křivka se samozřejmě týká nejen úrovně pacientů, ale i úrovně zubních praxí a jejich cen!

DentalCare má k dispozici samozřejmě ještě detailnější statistiky – na úroveň okresů a měst – jejich publikování však přesahuje rámec tohoto článku. Mimo to – podobné statistiky by v žádném případě neměly suplovat každoroční a pravidelné cenové kalkulace pro každou privátní praxi – faktická struktura nákladů je vždy individuální – výšeuvedená čísla je třeba brát pouze jako inspiraci a důvod k vážnému zamyšlení se nad svou cenotvorbou poté, co Vám provede účetní závěrku 2016 (a zjistíte, že většina nákladů meziročně stoupla)! Stejně tak je třeba zdůraznit, že výšeuvedená čísla a tabulky nepředstavují realitu (ano, za takové ceny skutečně pracujeme), nýbrž představují plánované očekávání (abychom v plánovaném časovém fondu uhradili všechny náklady, zaplatili požadované mzdy a vytvořili plánovaný zisk – měli bychom za takovéto ceny pracovat).

V reálu se zde opět projevuje neúprosná Gaussova statistika „normálního rozdělení“ (viz výšeuvedený obrázek), respektive zafunguje Paretovo pravidlo „20:80“; 80 % praxí na plánované ceny (sazby) rezignuje a bude se i nadále (více či méně) podceňovat, zatímco 20 % naopak dokáže realizovat ceny vyšší. Do jaké části Gaussova spektra patří právě Vaše praxe???

CHCETE VĚDĚT VÍC?
V listopadu (3.—4.) pořádáme v Praze již 7. ročník konference DentalCare, kde budeme uvedená čísla rozebírat podrobněji a především – z ekonomického, marketingového i manažerského pohledu budeme prezentovat náměty na strategická (zásadní) rozhodnutí a potřebné změny.

A samozřejmě – tento rok se konference částečně zaměří i na smysluplná (a pragmatická) doporučení k nadcházející „kauze“ EET.

Sledujte DentalCare a budete v obraze!

Pin It on Pinterest

Share This