+(420) 412 384 013 +(420) 720 998 468 info@dentalcare.cz

Ing. Radana Šmídová, Ph.D.
Vysoká škola ekonomická v Praze

Rok 2018 přinese v oblasti zdravotního a sociálního pojištění mimo jiné výraznější nárůst minimálních záloh. Pojďme se společně podívat, na co všechno se máme připravit. Abychom mohli vypočítat novou výši minimálních záloh, musíme znát výši průměrné mzdy pro následující rok. Tu pravidelně stanovuje Ministerstvo sociálních věcí ČR vyhláškou a vychází přitom z všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2016) a přepočítacího koefi cientu pro jeho úpravu (ze statistik za první pololetí roku 2017), které mají vyjádřit růst průměrných mezd. Průměrná mzda, která se odhaduje na příští rok, je pak výsledkem součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koefi cientu. Průměrná mzda pro rok 2018 se odhaduje na 29 979 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu ve výši 28 250 Kč a přepočítacího koefi cientu 1,0612. Zaokrouhlujeme ji na celé Kč nahoru. Abychom si učinili srovnání, letošní průměrná mzda činí 28 232 Kč.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 2018

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (29 979 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 14 989,50 Kč, po zaokrouhlení 14 990 Kč (opět pro srovnání – pro letošek platí 14 116 Kč). Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2018 ve výši 2 024 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru). To je o 118 Kč víc než v letošním roce. Jedná se o poměrně výrazný růst způsobený zvyšováním mezd. Letos se oproti předchozímu roku minimální záloha zvyšovala o 83 Kč a už to byl za poslední dobu poměrně velký nárůst. (Předchozí rok například záloha vzrostla jen o 26 Kč.) Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Podnikáte-li pouze na vedlejší činnost (např. při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku (zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec, pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu). Od ledna 2018 také opět dojde ke zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda bude nově činit 12 200 Kč. Právě tato změna zvýší zálohu na pojistné na zdravotní pojištění osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP), která se od minimální mzdy odvozuje (13,5 % x 12 200 Kč). Vzroste tedy z 1 485 Kč na 1 647 Kč, neboli o 162 Kč.

Jen upřesněme, že osobami bez zdanitelných příjmů jsou:
• nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
• ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát – tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
• studenti na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifi kační kurzy apod.)
• studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla ministerstvem školství postavena na roveň studia v ČR, a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu,
• studenti starší 26 let,
• absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
• absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
• členové náboženského řádu bez příjmu.

Příští rok se zvýší také vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, které stát platí za tzv. státní pojištěnce. Vzroste z částky 6 814 Kč na 7 177 Kč, takže měsíční pojistné za tyto osoby vzroste z 920 Kč na 969 Kč (7 177 Kč x 13,5 %).

Za státní pojištěnce se považují například:
• děti do ukončení jejich povinné školní docházky,
• studenti do 26. roku, pokud se soustavně připravují na své budoucí povolání,
• ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
• osoby, které pobírají některý z důchodů,
• uchazeči o zaměstnání, pokud jsou v evidenci úřadu práce, atd.

Od roku 2018 také vznikne nová kategorie státních pojištěnců, kam budou spadat vysokoškolští studenti starší 26 let. Přesněji studenti prvního doktorského studijního programu v prezenční formě, co studují ve standardní době a nejsou zaměstnaní ani OSVČ. Ti se dosud nepovažovali za nezaopatřené děti a museli tak platit zdravotní pojištění jako OBZP.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 2018

Postupme nyní k sociálnímu pojištění. Záloha na sociální pojištění se odvozuje od dosaženého zisku a vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jeho jedna polovina. Sazba pojištění pak činí 29,2 %. V případě, že je váš vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální a vy budete platit také jen minimální zálohu na pojistné. (Dobrovolně si můžete platit zálohy vyšší.)

Pokud se jedná o hlavní činnost, vypočteme minimální zálohu jako 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy, tedy z částky 7 495 Kč (tj. minimální měsíční vyměřovací základ), kterou jsme zaokrouhlili na celé koruny. Podle těchto pravidel tedy získáme minimální zálohu na pojistné pro rok 2018, která činí po zaokrouhlení 2 189 Kč. Oproti letošnímu roku se tedy zvýší o 128 Kč, což je poměrně výrazný růst. Předchozí rok minimální záloha při hlavní činnosti „podražila“ o 89 Kč, rok před tím „jen“ o 29 Kč. Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 89 940 Kč (7 495 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala. Maximální vyměřovací základ se naproti tomu stanoví jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 1 438 992 Kč. Pokud byste dosáhli se svým ročním příjmem nad tuto hranici, nebudete od této částky platit další nemocenské ani důchodové pojištění ani odvádět solidární přirážku.

Minimální záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost (např. podnikání při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské či při pobírání rodičovského příspěvku), se vypočte jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy (minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost), tedy jako 29,2 % z částky 2998 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru). Pro příští rok tedy bude platit minimální záloha ve výši 876 Kč (záloha se také zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 35 976 Kč (2 998 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.

Rozhodná částka pro vedlejší činnost pro rok 2018 bude 71 950 Kč. V případě, že vaše příjmy z vedlejší činnosti po odečtení výdajů nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit sociální pojištění a v tom příštím ani zálohy na sociální pojištění. Pojistnému se ale vyhnout nemusíte, záleží, co vám vyjde v přehledu. Z něj (resp. z příjmů po odečtení výdajů) vyplyne, zda budete muset případně pojistné zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete zálohy v následujícím roce platit. V případě, že vaše činnost netrvá celý rok, se tato rozhodná částka snižuje poměrně na dvanáctinu za každý měsíc činnosti. Rozhodná částka se stanovuje jako 2,4násobek částky, kterou dostaneme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koefi cientu pro jeho úpravu (na rozdíl u výpočtu průměrné mzdy se během výpočtu nezaokrouhluje – to až na konci na celé Kč nahoru).

Pokud v příštím roce pokračujete v podnikání, budete novou výši záloh platit až za měsíc, ve kterém podáte Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Pokud byste svůj podnik příští rok teprve rozjížděli, budou pro vás platit zvýšené minimální zálohy platné už od počátku činnosti bez ohledu na to, kdy s ní začnete.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 2018

Minimální záloha na nemocenské pojištění se nemění a zůstává na 115 Kč, protože nedošlo ke změně minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Ten tedy stále činí 5 000 Kč. Stejná zůstává i rozhodná částka, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro zaměstnané s příjmem do 2 500 Kč měsíčně (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na pětisetkoruny směrem dolů) to tedy znamená, že se neúčastní nemocenského a důchodového pojištění. V souvislosti s nemocenským pojištěním připomínáme, že příští rok vzniknou další dvě dávky nemocenského pojištění. Otcovská pro novopečené tatínky a dlouhodobé ošetřovné pro ty, kteří pečují v domácím prostředí o člena rodiny. Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty fi nancí a účetnictví VŠE, který je realizován v rámci institucionální podpory VŠE IP100040.

Pin It on Pinterest

Share This