Před několika lety pronikl i do ČR fenomén jménem CEREC. A jak už to v naší zemi bývá, povětšinou inklinujeme k černobílému vidění fenoménu CAD /CAM stomatologie – zubní lékaři jej zpravidla opěvují, zatímco zubní technici v tomto trendu vidí konec své profese. Komu dá budoucnost za pravdu? Vyplatí se CEREC opravdu každému zubnímu lékaři? A kde hledat „zlatou střední cestu“?
Pokusíme-li se odpovědět na výše uvedené naléhavé otázky, neobejdeme se bez základní ekonomické rozvahy. I v případě investice do Cerecu totiž zubní lékaři občas investují bez opravdového ekonomického rozboru – čistě na základě „okouzlení“ nejmodernější technologií a vidiny, jak přestanou „dotovat“ zubní techniky, a ještě navíc zbohatnou. I v tomto případě však ekonomická realita bývá o něco složitější a vystřízlivění zpravidla „bolí“ tím více, čím jde o dražší investici. V našem případě se totiž bavíme o částce cca 2 miliony korun, což je obnos, za který lze pohodlně (a s rezervou) pořídit například celou druhou zubní ordinaci.
V takovémto kontextu je zřejmé, že před pořízením Cerecu by měl každý stomatolog:
1. Dobře zvážit, zda nelze ony 2 miliony korun investovat lépe.
2. Dobře spočítat, za jaké ceny bude nutné Cerec protetiku následně prodávat, aby investice byla smysluplná. V případě pochybností se vrátit ke kroku č. 1.
3. Uvědomit si, že ony nemalé ceny Cerec protetiky (vykalkulované dle bodu 2) budou dobře prodejné pouze v případě, že praxe provede i další zlepšení v přístupu k pacientům – respektive uvědomění si, že koupí Cerecu to nekončí.
Občasná představa „… koupím si Cerec, korunky budu dělat na počkání za 4000 Kč a ještě na tom vydělám …“ prostě nemůže v praxi fungovat. Realita ekonomické matematiky je nekompromisní. Podívejme se proto na „modelový příklad“ řečí čísel.
Ano – je to samozřejmě vždy individuální. Možná, že autorem odhadované „průměrné hodnoty“ jsou v některých případech dosti odlišné. Přesto je zde uvedená kalkulace Cerecu spíše „mírná“: Kalkulovaná minutová sazba ordinace je „pouze“ průměrem reálné ceny stomatologie ČR – ty progresivnější praxe budou mít sazbu vyšší! Neřešíme zde nadstandardní postupy typu kofferdam. V době frézování korunky (která v minutáži vůbec není započítána) doufáme, že se lékaři vždy podaří využít čas ordinace, respektive zhotovit (a vyúčtovat) tento čas jako další výkon či dalšího pacienta. Velkoryse také doufáme, že ordinaci se během pěti let podaří obejít se bez drahých aktualizací software a že v ceně Cerecu lékař vyhandluje i „no limit“ USB key. Plánovaný výkon 22 korunek (členů) měsíčně, respektive 270 ročně, je taktéž dosti ambiciózní – s přihlédnutím k dovoleným, svátkům a školením jde totiž o 6 korunek týdně! Ne všichni současní vlastníci Cerecu mají takovéto využití. V případě menší četnosti pochopitelně ona 40tisícová splátka úvěru diktuje ještě vyšší cenu.
S určitým (avšak nikterak závažným) zjednodušením si autor troufá konstatovat, že každý „CERECkář“ by měl nákup této báječné (avšak nelevné) investice činit s vědomím, že bude za korunku účtovat minimálně 6,5 tisíce korun (ostatní výrobky tak nějak úměrně). Pod touto hranicí to celé tak nějak přestává dávat ekonomický smysl – byť autor chápe, že leckdy lze utrácet peníze z důvodů prestiže, nadšení pro věc, nezávislosti či dalších „nelogických“ pohnutek.
Ekonomické hledisko nicméně vždy bude mít poměrně pádné argumenty. Stomatologie v ČR bohužel není natolik prosperující, abychom si mohli dovolit vydat miliony korun jen tak z čistého rozmaru. Sirona si za svůj skvělý produkt říká sebevědomým způsobem o cca miliony korun a ordinace musí stejně sebevědomě po pacientech požadovat alespoň oněch 6.500 K č, či spíše raději o něco více. Avšak ve chvíli, kdy naučíme své pacienty hradit za korunku podobné ceny, nás nutně začne provokovat otázka, zda bychom za podobnou cenu nemohli prodat i onu klasickou celokeramickou korunku od zubního technika. Nevydělal by zubní lékař v takovém případě více?Za mírný příplatek by možná zubní technik také dokázal práci odevzdat „obratem“, byť samozřejmě nikoliv na počkání. Jaká je vlastně cena za „na počkání“? Chce autor textu těmito otázkami zpochybňovat moderní CAD /CAM technologie?
Resumé
Autor je velkým fanouškem moderních technologií ve stomatologii, včetně CAD /CAM . Nicméně je i ekonomem a proto si troufá vyslovit svůj soud:
CEREC je skvělá věc, avšak dosti drahá. V tristních poměrech české stomatologie, kde jsou ceny obecně „postkomunistické“, a navíc poznamenané bezkoncepčním porevolučním vývojem oboru… není úplně snadné učinit z Cerecu rentabilní investici. Cerec prostě není pro každého! Tahounům a lídrům české stomatologie se samozřejmě Cerec umí vyplatit, a to nejen v Praze. V každém koutě naší země existuje prostor na přesnou protetiku v řádu 6.500 Kč za korunku. Avšak i dravějším zubním lékařům se Cerec přesto vyplatí pouze tehdy, když ke své dravosti přidají i onu bazální část ekonomické matematiky. A co ti ostatní? Ta větší část české stomatologie?
Těm se vyplatilo počkat! Ordinační Cerec j e ( zjednodušeně řečeno) poměrně drahý scanner + drahá fréza, každý kus za 1 milion korun. Moderní doba však každým rokem technologii intraorálního skenování zlevňuje a právě v této době dosáhl poměr cena/výkon zdá se svého optima. Intraorální skenery nové generace se cenově pohybují již v řádu 500 – 700 tisíc korun. Paradoxně právě Sirona (se svým Apollem) se začíná prodávat dokonce pod půl milionem korun. Takováto cenová hladina je již i pro běžného českého stomatologa poměrně rozumná (měsíční splátka investice bude pod 10 tisíc korun).
A co fréza?
Pro běžného stomatologa není většinou smysluplné kupovat frézu. Kvalitní fréza nikdy nebude stát pod milion korun (jde o mechanicky složité zařízení, nikoliv nehybnou elektroniku, na rozdíl od skenerů). A vlastnit drahou frézu jen kvůli tomu, abych na ní vyfrézoval jednu korunku denně, je hrubě neefektivní. Fréza musí pracovat 8 hodin denně, nikoliv 15 minut – na tomto principu spočívá smysluplnost každé drahé investice. Smysluplností také (i v časech budoucích) zůstane dělba práce. Čas lékaře bude i nadále o hodně dražší, nežli čas zubního technika (cca 3x!) – na tom nikdo nic nezmění. Proč by tedy měl drahý lékař obsluhovat frézu, měnit v ní opotřebované brousky, zabrušovat, leštit, dobarvovat, glazovat, vypalovat či sintrovat? Neumí náhodou tyto činnosti zubní technik lépe, zručněji a levněji???
Proč by, proboha, měl onen „nedostatkový“ zubní lékař prodlužovat čas své ordinační fáze činnostmi zubního technika? Jen proto, aby zhoršil svou rentabilitu? Já vidím budoucnost CAD /CAM stomatologie poměrně jasně a zřetelně:
Stomatolog bude samozřejmě otiskovat digitálně = skenovat! Je to přesnější a mizerný „otisk“ zde de facto nehrozí – odpadá spousta nepříjemných dohadů. Protože je skenování navíc rychlejší (šetří čas), odpadají zde náklady na otiskovací hmoty a další „patlála-patlála“ – skener v cenách 400 – 500 tisíc korun proto dává jasný ekonomický smysl. Lékař naskenuje, určí hranici preparace, barvu a stiskem jediného tlačítka odešle práci svému CAD /CAM zubnímu technikovi. Na počítači technika v jeho CAD /CAM laboratoři vyskočí email s upozorněním na novou zakázku. Technik vezme do ruky počítačovou myš, naimportuje zaslanou práci, vymodeluje ji na počítači a odešle data do frézy. Následně provede svou běžnou práci – onu nenahraditelnou klasickou individualizaci zaslané práce. Do 24 – 48 hodin odesílá výrobek lékaři. Pacient má svou protetiku spolehlivě již třetí den.
Není to sice „na počkání“, ale i tak je to velmi rychlé a komfortní pro pacienta. V případě šikovného zubního technika navíc bude výsledná korunka hezčí nežli z Cerecu. Takovýto scénář je opravdovým scénářem efektivity ve výrobě stomatologické protetiky. Zkracuje ordinační fázi a dělbou práce optimalizuje rentabilitu, což dává živobytí oběma profesím – zubním lékařům i zubním technikům. Oproti scénáři „Cerec“ sice vydělává méně Sirona (pouze 500.000 Kč namísto 2.000.000 Kč), ale to nás snad nemusí trápit.
Jde o scénář budoucnosti?
Nikoliv – jde o blízkou současnost!